A čímpak jsme tu živeni? Posuďte sami :D

- února 21, 2018

-Zuzka-

Nastal čas (po měsíci a půl) podělit se o to, co tady vlastně jíme.

Ano, ano hlady rozhodně neumíráme. Jídlo a pití je tady k dostání doslova na každém rohu a v každou denní i noční hodinu. S alkoholem je to trošku bídnější. Platí tady zákaz prodeje v určitou denní dobu. Takže lahváče a nebo námi oblíbený Hong Thong (thajská whiskey) můžeme koupit dopoledne od 11-14 a pak až odpoledne od 16-24:00. Našim nejběžnějším stravováním je jídlo z ulice. Je to nejlevnější forma stravování oproti restauracím. Prostě ujdeme pár kroků nebo se svezeme pár minut Ka potem (neplést s tuk tukem) a už narazíme na stánky s jídlem.

Thajci jsou jak posedlí jídlem a je to pro ně jedna z nejdůležitějších potřeb, na kterou kladou velký důraz. Pro nás to má jednu velikou výhodu a to takovou, že například v menze, která se nazývá KFC (neplést si s Kentucky Fried Chicken) máme na výběr hned z desíti okének a v každém je nabízeno přibližně 10 různých pokrmů. A kdyby se nám přejedly tato jídla máme možnost se občerstvit na marketu, který jednou měsíčně po dobu jednoho týdne nabízí jídla všeho druhu od ovoce, masa na špejli, nudlí, rýže sladké (sticky rice), rýže smažené, rýže vařené v boxíku s vajíčkem, rybou, kuřetem přes palačinky (sladké i slané), vafle nebo kebab.

Ale ať nepředbíhám, začnu snídaní. Na snídani nám ulice nabízí stánky s ovocem. Na výběr tu máme ze dvou druhů melounů (vodní a takový oranžový), ananas, papayu nebo rose apple (růžové jablko, které má tvar růže). Některé stánky nabízí také místní silně aromatické (prostě páchnoucí) ovoce - Durian. Ten smrdí tak moc, že například v metru narazíte na cedule, které zakazují toto ovoce mít při cestování u sebe :D

Pokud je zrovna týden, kdy je market před školou dáme si sladké vafle s čokoládou nebo s rozinkami. Mě se tedy podařilo dát si sladkou vafli, která obalovala slaný párek. No což, prostě párek ve vafli (o rohlíku si můžeme nechat všichni jen zdát). Thajská spolužačka mi doporučila na snídani vyzkoušet tzv. Sticky rice (lepkavá rýže). Je to sladká rýže vařená nejspíš v kokosovém mléce a dále si k ní můžete vybrat kousek pudinku nebo nastrouhaný a obarvený kokos (aby to vypadalo jako mrkev :D).

Když máme školní den, chodíme na oběd do menzy KFC. Cenově je to nejlevnější forma stravování kopeček rýže a smažené kuře (na tisíc způsobů) vyjde na 30 bahtů a když chcete navíc vařené, smažené vejce nebo omeletu je to plus 5-10 bahtů. V ceně je zahrnuta i polévka, která je však jen čistým vývarem a ten si nabereme z velkého 15 litrového hrnce do misky a pokud máme štěstí narazíme i na nějakou tu zapomenutou mrkev nebo kedluben, co ve vývaru zůstal. Před každým stánkem je také možnost si jídlo dochutit několika druhy omáček přes klasickou rybí, sojovou přes nejrůznější chilli pasty a omáčky pálivého typu :) A nesmím zapomenout na salátek (klasický ledový a čínské zelí, strouhaná mrkev, vařená mrkev, okurka). Ten si můžeme taky nabrat do misky a přidat majonézu.

Pad Thai z místní restaurace, kam si taky rádi skočíme na oběd.

Kuriozitou místních jídel je, že jsou studené. To mi osobně už začíná lézt krkem. Studená rýže, studené maso dokonce i některé masa na špejli po ugrillování nechávají prostě zchladnout. Děláme si srandu, že když to dochutím chilli už to nebude tak studené, ale kdo by to chtěl zkoušet :-D Ještě, že polévky jsou opravdu horké.

Mimo školní dny a když jsme líní někam vyrazit skončíme v restaruaci My Mix, kterou máme hned v přízemí našeho ubytování.

Obsluhuje tu mladá milá a usměvavá slečna jménem Pam s lámavou angličtinou, ale naštěstí je tady obrázkové menu. Porce jsou menší a ceny vyšší kolem 40-90 bahtů a dlouhá čekačka na jídlo, které všechno připravuje v takové 'polní' kuchyňce, ale máme to tu rádi. Navíc nám dovolila kuchyňku někdy v budoucnu využít, že bychom si připravili gulášek se šesti a nebo svíčkovou? :D :D :D

A závěrem večeře, ty bývají z pravidla dvě. Jedna kolem šesté, sedmé a pak v deset výborný silný vývar s nudlemi a mungo výhonky (bohužel foto nudlí zatím nemám). Níže je však foto mungo výhonků, které již přestaly chutnat Lukášovi a Válcovi.

Suma sumárum, jídlo mimo polévek je studené, smažené a dochucené kořením a omáčkami. Nejběžnější přílohou jsou rýže a nudle...všimla jsem si, že ani hranolky tu tolik nefrčí jako třeba u nás v Česku a o vařených bramborech si můžeme nechat zdát. Ale neodolali jsme kuřecímu steaku s hranolkami a volským okem. Skoro jako anglická snídaně, akorát je místo fazolí steak a hranolky.

A co se nápojů týče, tak ty můžete dostat v teplé podobě a nebo také s ledem. K dostání jsou nejrůznější typy káv a čajů (pravý zelený a černý) a pak různé přeslazené nápoje. A když říkám přeslazené myslím tím minimálně 4 lžičky cukru v půl 300 ml tekutiny. Také jsem si myslela, že černý čaj s mlékem pijí jen Angličané, ale to je omyl. Mezi jeden z nejoblíbenějších thajských nápojů je pro Thajce Thai Chai. Je to černý čaj s mlékem a kopou ledu. Docela mi zachutnal. A rovněž pokud si neřekneme, aby nepřidávali cukr a mléko do zeleného čaje, je k dostání také zelený čaj s mlékem :D Všimněte si také, jak si takový nápoj můžete odnést. Díky té plastové taštičce není problém (aspoň pro Thajce) popíjet si svůj nápoj během jízdy na motorce.